vytrhnouti dok. (min. -hl, trp. -žen) 1. (co odkud; co) trhnutím vyjmout z pův. uložení a odstranit; vyrvat 1, vyškubnout 1: v. lístek z bloku; v. si vlas; v. zub; v. květinu ze země, strom z kořenů; v. si na koleně látku z kalhot; přen. v. někomu lásku ze srdce; ♦ expr. v. někomu trn z nohy (z paty) pomoci mu z tísně 2. (co; co komu) trhnutím, násilím prudce vyjmout; vyrvat 2: vytrhla ruku z jeho; v. kočímu bič vyškubnout; policie vytrhla revolvery a střílí (Olb.) 3. (co odkud; co) oddělit, vyjmout ze souvislosti: v. citát z kontextu; přen. být jedincem, svým založením vytrženým z průměru (Vach.) 4. (koho, co z čeho, *v čem) vyrušit: v. někoho z dřímoty, ze snění, z uvažování; v. společnost z rozprávky (Něm.); (nemrzela se,) že ji vytrhl ve čtení (Jir.) 5. (koho, 4. p., z čeho) zbavit vhodného, příznivého prostředí; vyrvat 3: kdy byl vytržen z rodiny; (osud) vytrhl nás oba z rodné půdy (Zey.); zast. rodiče ho záhy ze škol vytrhli (Sab.); ♦ být vytržen z kolejí pozbýt obvyklého způsobu života ap. 6. (koho, co z čeho, řidč. čemu) vyprostit z nepříznivé, nepříjemné situace; vyrvat 4, vytáhnout 3: v. někoho z bídy, z rozpaků, z rukou nepřátel; v. vlast z nebezpečí; milost boží nás oba vytrhla pekelnému loži (Erb.) 7. ob. expr. (koho, co; to s kým) pomoci 1 (komu, čemu): těch pár krejcarů tě nevytrhne nespasí; důl je ve srabu od revoluce a my to teď máme v. (Sedl.); s tebou to nevytrhnou nevyhrají 8. řidč. (koho, co) uvést do vytržení, uchvácení: ticho (je v divadle), když je (obecenstvo) i kusem i herci vytrženo (Šmil.); vytrženýma očima těkal kolem (Šrám.) †9. vydat se na cestu, vyrazit (zvl. vojensky): v. do pole, polem (Pal.); z města vytrhli jezdci před úsvitem (Jir.); vytrhly do ulic zástupy (Olb.); — vytrhnouti se dok. 1. (komu, čemu) trhnutím, silou, obratností ap. se vyprostit; vyrvat se 1: vytrhla se mu z náručí vyškubla se; kůň se mu vytrhl z ruky 2. (komu; z čeho) zbavit se někoho, něčí společnosti, uvolnit se z něj. prostředí: vytrhla se kamarádce; v. se ze zástupu; v. se z rodiny; přen. v. se smrti (Jir.) uniknout 3. (z čeho) vyprostit se (z nepříznivé, nepříjemné situace), zbavit se (čeho): v. se ze starostí, z peněžní tísně; v. se z těsných míst (Vanč.) vymanit se 4. (z čeho) vyrušit se: v. se ze snění, z myšlenek, ze čtení; v. se ze mdlob (Vach.) procitnout, probrat se 5. ob. expr. (čím; na čem) pomoci si 5, 4: peníze si nechte, tím se už nevytrhnu; na tomhle (malém obchodu) se nevytrhnu (Sedl.) ○ předp. po-