vytrvati dok. 1. (v čem; řidč. při čem; ~) neustat, vydržet v něj. činnosti, úsilí ap.; (při kom, řidč. při čem; s kým, řidč. s čím; *na čem) zůstat věrný někomu, něčemu: v. v práci, v lásce, v předsevzetí setrvat; v. při hře vydržet; pustil se do práce, ale nevytrval; zachovej tu lásku a vytrvej! (Jir.); – v. při bratřích (Jir.); v. při víře (Rezek); v. (s vlastí) v časech zlých (Vrchl.); stát na svém a na svém v. (V. Mrš.) 2. (kde) setrvat 1, pobýt, vydržet 1: v. v divadle od začátku až do konce; v. nad knihou do večera 3. řidč. poněk. zast. dlouho se udržet, zachovat; vydržet 3: vytrval (kabát) půl století (Čech); takové stálé počasí vytrvá třeba i tři neděle (Herb.) potrvá †4. (co) přečkat 1, přestát 1, přežít 2: není-li bakalář šaty zásoben, kterak bude moci zimu v. (Wint.)