vyvážený příd. vyznačující se rovnováhou (sil, jednotlivých složek, vlivů ap.); vyrovnaný, úměrný 1: v. pohyb; v. úhoz (na klavíru); harmonicky v. celek; dokonale v-é umělecké dílo; → přísl. vyváženě: v. spojovat procítěný přednes a krásu tónu; → podst. vyváženost, -i ž.: v. hospodářského plánu; přesnost a zvuková v. díla (Lid. nov.); stavební v. věty (Lit. nov.); — v. též vyvážiti