vyvíjeti ned. (3. mn. -ejí) 1. k vyvinouti 1, 2; vyvinovat: v. tlak, energii, úsilí, horečnou činnost; v. nové metody; réva vyvíjí úponky; chem., tech. generátor na vyvíjení plynu z koksu; výr. v. nové typy motorů; fot. řidč. vyvolávat; – řidč. a poněk. zast. v. přirozené nadání rozvíjet; v. základní myšlénku svých studií (Vrchl.) *2. k vyvinouti 4: dříve si každý tkadlec vyvíjel a odváděl hotové zboží ze stavu sám (R. právo); — vyvíjeti se ned. k vyvinouti se 1, 2; vyvinovat se: vyvíjí se zvláštní situace; ponenáhlu se u něho vyvíjela duševní choroba vznikala; chem., tech. reakce, při níž se vyvíjí kyslík; – jazyk se stále vyvíjí; vyvíjí se z toho zánět plic; děvče se vyvíjí v krasavici; zárodek se ve vejci vyvíjí; od konce druhohor se vyvíjeli savci