vyvlastniti dok. (3. mn. -í) (co; co komu) vyjmout ze soukromého vlastnictví z důvodů veřejného zájmu; (koho, 4. p.) zbavit soukromého vlastnictví, majetku; expropriovat (kniž.): v. pozemek na stavbu železnice; ekon. v. výrobní prostředky; v. kapitalistické podniky; v. velkostatkářům půdu; přen. expr. my jsme si ji (dcerušku) vyvlastnili (Mart.) přisvojili, ponechali u sebe; – v. kulaky; v. boháče (Olb.); — ned. vyvlastňovati