vyzdvihovati, vyzvedati, poněk. řidč. vyzvedávati (*vyzdvihávati Kultura, *vyzvedovati R. právo, †vyzdvihati Ner., †vyzdvíhati Čel.) ned. k vyzdvihnouti, vyzvednouti: v. dítě na koně zvedat, zdvíhat; vyzdvihovat potopenou loď; v. nohy při pochodu; v. výstražně prst; – kniž. a zast. vyzdvihovati pracovníky udílením státních cen (Lit. nov.) vyznamenávat; – v. peníze ze spořitelny vybírat; v. opravenou obuv; – kniž. v. význam brigád zdůrazňovat; v. některé skutečnosti, detaily; vyzvedat kritiku zdola (Lit. nov.); – zast. vyzdvihovati vojnu (Prvotiny) podněcovat; – zast. a nář. vyzdvihovati pusté grunty (Rezek) stavět; – zast. nyní zrovna to pole se vyzdvihuje (Pal.) ruší se; – zast. vyzdvihovati zločince (Pal.) brát do vazby; vyzdvihovati žoldnéře na vojnu tureckou (Stroup.) brát; — vyzdvihovati se, vyzvedati se (*vyzvedovati se Šlej.) ned. řidč. k vyzdvihnouti se, vyzvednouti se 1; zvedat se, zdvíhat se: (vojáci) vyzdvihovali se u ohně (Jir.); v. se ze židle vstávat; náhle se tu vyzdvihuje ze země balvan (Jir.) objevuje se, tyčí se