vyznávati ned. k vyznati: v. děvčeti lásku; hříchy v. (Čech); – kniž. a zast. v. nevědomost svou (Tomek) přiznávat; muž si vyznával, že (žena) škrtí, kde se co dá (Nov.); – kniž. a zast. v. Ježíše Krista (John); v. přírodu a její jevy (Olb.); v. život (Kub.); mrav, který vyznáváme (Vanč.) ctíme, zachováváme; — vyznávati se ned. k vyznati se (dok.) 3, 1, 2: v. se z hříchů přiznávat se k nim; v. se z lásky k rodné zemi; upřímně se vyznávám; – zř. v. se v počítání (Šmil.); v. se v lidech (Rón); – zř. tam (na náměstí) se nevyznávám (Kronb.)