vzdávati ned. k vzdáti: v. boj, zápas, závod; – zast. v. taxy za obdržení beneficií (Tomek) platit; padal na kolena k nohoum jejím, duši svou jí vzdávaje (Něm.); – kniž. v. někomu úctu, díky, čest, chválu; — vzdávati se ned. k vzdáti se: v. se činnosti, naděje; v. se představy, úmyslu; v. se mandátu; – bojujeme obklíčeni, ale nevzdáváme se; v. se (někomu) na milost a nemilost; – kniž. a zast. v. se svému osudu, v osud svůj (Zey.); v. se do vůle boží (Vanč.); – (o ženě) sama přijde se mu vzdávat (Krásn.) ○ předp. odevzdávati