vzdělati dok. 1. řidč. (koho, 4. p.) dát někomu vzdělání (ve význ. 1); (co) rozvít 3, vycvičit: v. lid (Herb.); snažil se, aby ji (Márinku) vzdělal (Svět.); – v. svůj talent 2. (ps. též zdělati Jir., Svět. aj.) poněk. zast. a kniž. (co) jistým způsobem upravit (zvl. půdu); kultivovat 1: v. pole, zahradu obdělat 1; (Božena Němcová pohádku) vzdělala na ryzí umělecké dílo (Pražák) †3. (co) prací vytvořit, udělat: tvrz vzdělám (Vanč.) vybuduji; soška z lípového dřeva vzdělaná (Kos.) vyřezaná; — vzdělati se dok. nabýt vzdělání (ve význ. 1): snaha všestranně se v.; v. se v cizí řeči; v. se čtením; v. se na dokonalého hospodáře (Něm.) ○ předp. do-; — ned. vzdělávati, v. se; — rozl. od zdělati a sdělati