vzdělavatelný příd. 1. poněk. zast. a kniž. takový, kt. může být vzděláván: v-á půda 2. (též *vzdělatelný Pal.) řidč. vzdělávající, vzdělávací: v-á činnost; v. vliv (Hol.); v-é knihy (J. z Hv.) poučné; → přísl., zprav. k 2, vzdělavatelně (*vzdělatelně Pal.) řidč.: v. působit (Ner.); → podst. vzdělavatelnost, -i ž. schopnost být vzděláván: v. dorostu; v. lidové písně (Z. Nej.)