vzdorovati ned. 1. projevovat vzdor (ve význ. 1): neodpovídá, vzdoruje; řekla, že nepřijde, zřejmě chce v. trucovat 2. kniž. (čemu, komu) stavět se na odpor; protivit se 1: v. módě (Svět.); v. příkazu (Choch.) 3. (čemu, komu) odolávat, nepodléhat, čelit: organismus vzdoruje nemoci; v. nepříznivým povětrnostním podmínkám; cement vzdorující žáru; nátěry vzdorující působení vody; dlouho soupeři vzdoroval (v šachu ap.) ○ předp. na- se, vy- si, za- si; → nás. k 3 *vzdorovávati: v. námahám (Klost.)