vzdychati (*vzdýchati Jir., Bezr. aj.) ned. k vzdychnouti, vzdechnouti 1-3: v. těžce, zhluboka; přen. expr. vydávat zvuky podobné vzdechům: vzdychání houslí, větru; sestupoval po vzdychajících schodech (Čech) vrzajících; – poněk. expr. vzdychal po dívce; v. po domově, po penězích; – já mám takový hlad, vzdychá (si); písně vzdychám (Ner.) smutně zpívám; v. nad svým osudem naříkat ○ předp. po- (si), pro-, roz-, roz- se, u- se, vy- (si), vy- se, za- (si); → nás. vzdychávati ○ předp. po- (si), roz-