vzedmouti (*vzdmouti) dok. (1. j. -dmu, rozk. -dmi, -dměte, min. -dmul, trp. -dmut) kniž. (co) 1. nafouknout 1, nadmout 1, nadout 1, vzdout 1: v. tváře; vítr vzedmul prapory, záclony; divné opojení vzedmulo mu prsa (Herrm.) 2. vzdout 2: bouře vzedme moře; vítr vzedmul kotouče prachu zvířil; vrána křídla vzedme zvedne; přen. historka celou Paříž vzdmula (Mach.) rozrušila, vzbouřila; — vzedmouti se (*vzdmouti se Ner., Zey.) dok. kniž. 1. nafouknout se 1, nadmout se 1, nadout se 1, vzdout se 1: vzedmutý balón; sukně se na větru vzedme; prsa se mu vzedmula hrdostí 2. vzdout se 2: hladina přehrady se vzedme o několik metrů nad dnešní stav zvedne se; kotouč prachu se vzedmul zvířil se; přen. revoluční vlna se vzedmula; vzedmul se dav (Jir.) dal se do pohybu 3. vzdout se 3, zvednout se: vzedmul se vítr; přen. nadšení opadalo tak rychle, jako se vzedmulo vzniklo; — ned. vzdýmati, v. se