vznímati se (†vzjímati se) ned. kniž. a zast. k vzejmouti se, vzníti se: vznímá od louče se plot (Suš.) chytá; plamen vzjímal se a hasl (Jir.) rozhoříval se; přen. (v něm) se husitská krev první jiskrou znímá (Čech) zažehuje se; – vznímá vzduch se, bouře větrem vládne (Ruch) zvedá se; přen. boj se rychle znímá (Pichl); (země) vznímá se láskou (Šmil.); — vznímati (†vzjímati Šlej.) ned. řidč. kniž. a zast. k vzejmouti, vzníti 1: přen. za hvězdou hvězda vznímá svou zář (Krásn.) rozsvěcuje; stesk jej vznímal plamenný (Krásn.) zachvacoval ho, zmocňoval se ho