vznik, -u m. (6. mn. -cích) 1. začátek bytí někoho, něčeho, skutečnost, že se něco tvoří, vytvořilo; počátek 1, zrod, původ 1 (op. zánik, konec): v. života na Zemi; zkoumání vzniku nákazy; určit dobu vzniku památky; ohnisko vzniku povstání; výklad vzniku války; v. a rozvoj českého státu; v. a zánik časopisu; ujasnit si v. a obsah pojmu; ust. spoj. dát v. něčemu vytvořit něco; zast. brát, vzít v. vznikat, vzniknout: volání bralo znik v blízkosti stanu (Hol.); veř. spr. (v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení) podmínka pro v. nároku na dávky 2. řidč. poněk. zast. místo, kde něco vzniká; začátek, počátek: (chodil) cosi poopravovat na vzniku vodního pramene (Preis.) †3. úspěch, rozmach 1, rozvoj: rozkvět, v. a zdar (země) (Vrchl.); (národnosti, které) valného vzniku se nedodělaly (Havl.); ust. spoj. brát v. rozvíjet se: tiskařství rychlý v. u nás bralo (Jg.); — rozl. od znik