vzniknouti dok. (min. -kl, podst. -knutí) 1. začít existovat; povstat 4, vyvinout se 1: z nedopalku cigarety vznikl požár vypukl; na místě zničené osady vzniklo město; z cesty vznikla reportáž; v davu vznikla panika; vzniklo mezi nimi přátelství †2. s úspěchem se vyvinout, rozvinout se 2: (semeno) vzniklo dobře a kvete (Havl.); co kdy v Němcích, to i v Čechách v obyčej a řád zniklo (Pal.) *3. (nad koho) vyniknout 1: tu vznikne dobrou vůlí nad něho (Tyl); — ned. vznikati; — rozl. od zniknouti