vzpěrný příd. odb. vzpěrací; týkající se vzpěru: tech., stav. v. sloup, pilíř; v. kroužek (u obručí železničních kol); vod. stav. v-á vrata (plavební komory); – v-á pevnost ve vzpěru; bot. v. kořen vyrůstající z kmenu a podpírající strom na bahnité půdě (u někt. tropických dřevin); → podst. vzpěrnost, -i ž. fyz., tech. vlastnost prutu, že setrvá ve stabilním stavu rovnováhy: součinitel v-i