vzpružiti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, co) učinit svěžím; osvěžit, povzbudit 2, občerstvit, posílit 1: vzpružil ji doušek vína, černé kávy; nový nápad ho vzpružil; v. mysl (Šmil.); v. unavený organismus procházkou; iniciativa vzpružila podnikání 2. řidč. (co) narovnat, napřímit 1, vzpřímit 1: vzpružením kolen shodila pokrývky (Ben.); — vzpružiti se dok. 1. stát se svěžím; osvěžit se, občerstvit se: v. se spánkem okřát, zotavit se; malátněla, ale pak se zas vzpružila vzchopila se; vzpružení duševních sil 2. řidč. narovnat se 1, napřímit se, vzpřímit se 1: ocelové péro vzpružilo se (Herrm.); — ned. vzpružovati, v. se; — rozl. od zpružiti, z. se