vztekloun, -a m. ob. expr. vzteklý, zlostný člověk; sršatec: je to v., vůbec se s ním už nedá mluvit (Otč.) prchlivec, popudlivec; → zdrob. vzteklounek, -nka m. (mn. 1. -nkové, -nci, 6. -ncích): žárlivý v. (Svob.)