vztlak, -u m. (6. mn. -cích) kniž. a odb. tlak směrem nahoru: přen. tvůrčí v. (Mod. r.); fyz., tech. nadlehčující síla působící na těleso ponořené v tekutině: v. kapaliny, vzdušiny; statický, dynamický v.; v. lodi; v. křídel letadla; bot. kořenový v. fyziol. vlastnost kořenů tlačit vodu do nadzemních částí rostlin