zářivý, kniž. zářný příd. 1. vydávající záři, světlo; svítivý 1, jasný 1: z-á sluneční energie; zářné slunce; z. oheň; z-é hvězdy; z-ivé jiskry svatojanských mušek (Jir.); fyz. z-ivý tok 2. plný záře, světla; zářící: z-é jitro; z. letní den; letní ty noci z-ivá (Ner.); zářné nebe; přen. z. úsměv, pohled; zářné mládí; mít z-ou náladu 3. připomínající oslnivost světla leskem, třpytem n. jasnou, ostrou barvou; třpytivý, svítivý 2: z-é perly; z. štrasový náhrdelník; zářné oči; z-á červeň 4. přivádějící v úžas; nápadný, vynikající, neobyčejný, skvělý 3, oslnivý 2, zářící: z-á čistota podlahy; z. příklad odvahy; zářná budoucnost; z-ivá slavnost (Šus.) nádherná; — zpodst. *zářivo, -a s. zářivá barva, záře, jas I: zírat do z-a (Pujm.); → přísl. zářivě, kniž. zářně: z. modrá obloha; – den se z. rozjasňoval; – zářně se usmát; – květy zářně bílé; z-ivě obhájit svou teorii (E. Val.); → podst. zářivost, řidč. kniž. zářnost, -i ž.: z. hvězd; z. barev; expr. z-vost nosu (Čech) rudost; fyz. z-ivost zářivý tok vyzářený zdrojem v někt. směru do jednotkového úhlu