záštita, -y ž. (*záštit, -u m., 6. j. -u, Svět., Ner.) 1. kniž. činnost, péče směřující k zabránění, odvrácení škod, nehod, nebezpečí; ochrana 1: mít pomoc a z-u přátel; dítě hledalo z-u u matky oporu; výprava v z-ě ozbrojené čety (Hol.) 2. čestná funkce spočívající v přímé spolupráci něj. podniku, v podpoře (finanční, reprezentační) ap.: ples pod z-ou akademie věd; převzít z-u nad zábavním podnikem 3. kniž. osoby, zařízení ap., kt. mají za úkol něco chránit, kt. něco chrání; ochrana 2: teta, jeho věčná z.; Sovětský svaz, z. míru (Ml. fronta); mysl. úkryt lovce: střelci za z-mi; voj. jednotka se zvláštním (zajišťovacím) úkolem: pochodová, strážní z. 4. kniž. a zast. záminka 1: vedou vojnu pod z-ou přátelství (Jir.); pod z-ou, že se šperk nenosí, pohnula Bertu, aby diamanty prodala (Svět.)