zábradlí, -í (†zábradlo, -a, 6. j. -u, 2. mn. -del, Wint., Klicp.) s. zařízení (v podobě mříže, tyče ap. na schodech aj.) chránící před pádem z výšky n. vůbec oddělující něj. prostor: z. schodiště, balkónu, mostu; z. parníku; strážnice, přední z. (řidč., Klicp.) plůtek; držet se z.; stav. sloupkové z.; → expr. zdrob. zábradlíčko, -a s. (6. mn. -ách)