záclona (zast. kniž. záslona Koll., Rais aj.), -y ž. 1. závěs, zprav. z látky, určený k zastírání, zaclánění něčeho, zprav. okna: z. na oknech, na skleněných dveřích; krajková, síťová z.; kretonová z.; stáhnout, zatáhnout z-y; přen. odhrnout z-u z tajemství (Arb.) odhalit tajemství 2. řidč. kniž. vůbec to, co brání rozhledu, zaclání; clona: z. větví, stromů; z. mlhy, kouře; z-y očních víček (Olb.); → zdrob. záclonka (zast. kniž. záslonka Jir.), -y ž.