zákal, -u m. (6. j. -u) 1. odb. ztráta jasnosti, čirosti; zakalení (ve význ. 1), zakalování: z. vína, piva, vody; meteor. z. vzduchu (prachem, kouřem); med. z. moči; šedý, zelený oční z. 2. řidč. kniž. něco zakaleného: proud odnesl z. kal; vzduchem se rozlil popelavý z. (V. Mrš.) šedá mlha; přen. hlas, jemuž vadil lehký z. šišlavosti (Čech) nádech 3. tech. z. oceli zakalení (ve význ. 3) 4. řidč. zast. brousek 2: chléb mající z. (Vilikovský); → zdrob. k 1 zákalek, -lku m. (6. mn. -lcích)