zákryt, -u m. (6. j. -u) 1. řidč. zakrytí, přikrytí, zakrývání, přikrývání (čeho): zahr. z. rostlin před příchodem mrazů 2. řidč. zařízení něco zakrývající, chránící: ozdoby pod černými z-y (Zeměd. nov.); z. kamen plenta 3. přesné zakrytí, vyrovnání v řadě za sebou: pochodoval v z-u; těl., voj. vyřízení cvičenců, vojáků za sebou; hvězd. zakrytí nebeského tělesa jiným tělesem, okultace: z. hvězdy Měsícem 4. (též 6. j. -ě) řidč. místo sloužící ke krytí; úkryt, kryt 2: vyskočil ze z-u; leželi v z-ech za kameny (Maj.); přen. doufat v z-u srdce, že... (Svět.) v hloubi srdce, tajně