záležeti ned. (3. mn. -í, -ejí, přech. přít. -e, -eje) 1. (na kom, čem; †od koho, čeho) být něčím podmíněn, na něčem závislý; záviset: úspěch záleží na reklamě; pokud to záleží od pouhé (její) dobré vůle, musíte naději míti (zast., Havl.); neos. záleží na situaci; záleží jen na vás 2. neos. záleží (komu na kom, čem, na kom, čem) má velký význam, důležitost pro někoho, je důležité pro někoho: nezáleží mi na tobě; velice mu záleželo na tom, aby přišel včas; na nějaké koruně nám nezáleží; na něm, na tom nezáleží nesejde; on, to je vedlejší; ♦ ob. expr. čerta (starého), kozla, rasa (zř., Herrm.) na tom záleží vůbec to nerozhoduje 3. ve spoj. dát, dávat si z. (~; na čem, kom) věnovat něčemu, někomu velkou péči, pozornost, velké úsilí: piš hezky, dej si z.!; na obědě si maminka dává z.; musíš si dát na sobě z. hezky se oblékat, dbát o sebe 4. poněk. kniž. (v čem) mít podklad: léčba záleží v koupelích a masážích; hra záleží v tom, že...; v čem záleží má povinnost? spočívá, tkví; pravá krása záleží v jednoduchosti (Něm.) †5. (z čeho) skládat se 1: společnost z literátů a umělců záležící (Sab.); zeď záležela z kamení (Hál.) †6. (na kom, čem; na koho, co) náležet 3, 4, patřit I 2, 3 někomu, něčemu: všecka tato břemena záležela původně na statcích (Pal.); aby chodili (poddaní), jakž na ně záleží (Lum.); → nás. záležívati