záletník, -a m. (6. mn. -cích) 1. (též záletnice, -e ž.) záletný člověk: starý, hýřivý z.; pověstný svůdce a z.; zkušená, bezcitná, koketní z-ice; přen. motýlkové, ti mlsní z-ci (Něm.) stále přeletující tvorové †2. uchazeč o ruku děvčete, nápadník 1: odcizit (dívce) srdce bohatého z-a (Klost.)