záliba, -y ž. (*zálib, -u m., 6. j. -u, Lid. nov.) 1. příjemný, libý pocit; libost, potěšení 1, zalíbení 1: se z-ou hleděl na svou dceru; se z-ou tančí, mluví o rybaření 2. (v čem, pro co; *na čem Z. Nej.) vztah k něčemu projevující se zaujetím pro něco, pěstováním něčeho, věnováním se něčemu; obliba 2: z. ve čtení, v koních; má z-u pro pěstování květin; šije víc ze z-y než z potřeby; strojit se z estetické z-y; → expr. zdrob. *zálibička (Til.), *zálibůstka (Mach.), -y ž.