zámysl, -u (*zámysel, -slu, Tyl) (6. j. -u) (nář. zámys, -u) m. 1. kniž. a poněk. zast. úmysl, záměr (často nepěkný, záludný): sobecké z-y (Vach.); smělé z-y (Jir.); pláštík pro z-y nehodné (Ner.); psáno bez z-u (J. Čap.); uskutečnit svůj z. (Jirát) 2. zast. a nář. záminka 1: pod z-em pilného a důležitého jednání (Pal.); udělá si nějaký zámys, že s tebou jít nemůže (Svět.) †3. zamyšlení 1, myšlenka 1: teskné z-y (Čel.); umělec působí z-em a uměním (Pal.)