záporný příd. negativní I (op. kladný, pozitivní) 1. obsahující n. vyjadřující popření, popírání, nesouhlas, odmítnutí: z-á odpověď; z-é rozhodnutí; z-é vyřízení žádosti zamítavé; z. výsledek jednání neúspěšný; z. pohyb hlavy; jaz. z-á částice; z-á věta; z-á zájmena kterými v řeči vylučujeme existenci osoby, věci n. vlastnosti (např. nikdo, nic, žádný) 2. stavějící se nepříznivě, až nepřátelsky k něčemu, někomu, působící proti uskutečnění něčeho; nepřátelský: z. poměr, postoj (k práci, k životu ap.); mít z-é stanovisko k věci; z-á činnost podvratníků 3. takový, kt. nevyhovuje; nežádoucí, nehodnotný: z. typ, hrdina; z-í kritikové (Muk.); z-é povahové vlastnosti; z-á stránka věci 4. mající menší hodnotu ap. ve srovnání s něčím: mat. z-é číslo menší než nula; fyz. z-á elektřina, z. elektrický náboj proudící z místa nižšího potenciálu na místa vyššího potenciálu; z. iont; z. pól místo nižšího elektrického potenciálu než pól kladný; → přísl. záporně: odpovědět z.; z. zakroutit hlavou; – z. se projevit; – z. ovlivnit jednání; – fyz. z. nabité částice; → podst. zápornost, -i ž.