zásadní (†zásadný Staš., Čech aj.) příd. 1. podstatný 1, základní 2, hlavní 1: oddělit z. věci od podružných; je mezi nimi z. rozdíl principiální; nebylo proti tomu z-ch námitek; napsat z. článek o nějaké otázce 2. řídící se bez výjimek přijatými n. vůbec urč. zásadami; důsledný; řidč. mající vůbec pevné zásady; zásadový 1: být z-m abstinentem; byl z-m odpůrcem nových metod; (pes Čert,) jinak z. nepřítel listonošů (Pujm.); – řidč. byl stejně z. jako statečný; z. jednání; → přísl. zásadně: mít k věci z. kladné stanovisko; – z. nekouří; z. byl proti tomu; → podst. zásadnost, -i ž.: ideová z.; z. je schopnost jednat nezávisle na tom, jak se věci mají (K. Čap.)