zásluha, -y ž. 1. činnost, skutky, jednání ap., za kt. je někdo hoden uznání, ocenění, chvály ap.; uznání za tuto činnost: jeho z-y o osvobození jsou veliké; odměňovat někoho podle jeho zásluh; mít z-y o něco, na něčem; – získat si z-y; přičítat, ubírat někomu z-y; vláda po zásluze ocenila jeho práci právem 2. v platnosti předl. s 2. p. z-ou (koho, čeho) pomocí, díky někomu, něčemu: stát se něčím z-ou druhého; z-ou dobré hry zvítězili; → expr. zdrob. *záslužička, -y ž. (Vrba)