zástup, -u m. (6. j. -u) 1. velké množství shromážděných lidí obrácených jedním směrem; dav 1: četníci stříleli do bezbranného z-u; z. demonstrantů; valný z. se z bran města valí (Mácha) množství 2. menší skupina shromážděných lidí; houf 1, shluk 1: před vchodem stál celý z. čekajících; vojáky doprovázel z. dětí; přen. bárky plují v z-ech (Sova) 3. menší uspořádaná skupina, útvar: jezdci jeli ve vyrovnaném z-u za sebou; přen. z-y stromů (Pilař) stromořadí; těl., voj. tvar, v kt. cvičenci (vojáci) stojí v zákrytu za sebou na předpažení †4. vojenský sbor, oddíl 2: (z hradu) vycházeli zbrojní z-ové (Jir.) 5. řidč. expr. množství 2: měli celý z. dětí (Salich.); z. mlh (A. Mrš.); z. myšlenek (R. Svob.) *6. chudina I 1, lůza: filantropické přešívání svršků po měšťácích pro z-y (Pujm.); → zdrob. k 2-5 zástupek, -pku (6. mn. -pcích) (*zástupec, -pce, Kos.) m. řidč.: na náměstí je jen malý z. těch, kteří... (Ner.)