zástupce (5. j. -ce) (†zastupitel Havl., Ner.), -e m. (zástupkyně, †zastupitelkyně Havl., Ner., -ě, 2. mn. -yň, -yní, †zastupitelka, -y, Ner., Herrm., ž.) 1. kdo někoho zastupuje (zejm. v úřadě, v obchodě ap.): určit, jmenovat někoho svým z-m; z., zástupkyně ředitele (školy); zast. (nebožtíkův) z. na stolici profesorské (Jir.) suplent; důstojnický z. (Jir.) aspirant; práv. zákonný, zmocněný z.; voj. z. velitele 2. kdo někoho, něco zastupuje, reprezentuje; představitel 1, reprezentant 1: konference se zúčastnili z-i všech národů a světadílů; volení z-i poslanci; přijal z. dělnictva mluvčího; přítomni byli z-i politických stran a z-i tisku; každý kraj vysílá na sjezd jednoho z. delegáta; práv. (dř.) státní z. prokurátor; mezinár. práv. stálý z.; dipl. diplomatický z. člen diplomatického sboru; obch. obchodní z. podniku agent; výhradní, generální z.; z. zahraniční firmy 3. kdo je oprávněn zastupovat, obhajovat někoho: poněk. zast. z. vdov a sirotků (Svět.) zastánce, obhajovatel, ochránce; z. potlačených (Šal.); zast. (mučedníci Boris a Gleb) jsou z-ové země ruské (Erb.) patroni; práv. (právní) z.; z. ve věcech trestních obhájce 4. poněk. zast. typický představitel něčeho; reprezentant 2: nejvýznamnější z. nového uměleckého směru stoupenec; (Montaigne) byl první z. novověkého ducha osvěty (Čech) 5. poněk. zast. a kniž. jedinec n. věc příslušející k něj. celku; příslušník, člen, -a: z-i rostlinné a nerostné říše 6. zř. zast. představitel 2: byl dobrý z. Carlosa (Ner.); z. předních úloh (Zl. Praha)