závěsník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. zařízení, na kt. n. do kt. se něco zavěšuje: z. na sekerku; z. zvonu (Č. lid); voj. pumový z. (v pumovnici); hist. voj. z. meče, bodáku, šavle; loď. z-y lana nesoucí konce ráhen 2. řidč. to, co je na něčem zavěšeno, co na něčem visí: indiánské stříbro, náhrdelníky, čelenky a z-y (Drda)