závaží, -í s. 1. předmět, zprav. kovový, o urč. počtu váhových jednotek sloužící k vážení: mosazné, kilové z.; sada z.; z. k analytickým váhám; přihodit na misku z. 2. předmět sloužící k zatížení, vyvážení něčeho ap.; zátěž 1: pendlovky s dvěma z-mi; ust. spoj. je mi, jako bych měl na nohou (olověné) z. nejsem schopen chůze pro únavu, mám těžké nohy; přen. viny naší těžké z. (Vrchl.) tíha; stav. zednické z. měřicí nářadí zavěšené na šňůrce k stanovení svislého směru, olovnice (tech.); tech. součást sloužící k vyvinutí statické n. dynamické síly, k udržení napětí n. tlaku, k vyvážení pohyblivých hmot ap.; → zdrob. závažíčko, -a s. (6. mn. -ách): malinké z.; – z. hodin (F. S. Proch.)