závan, -u m. (6. j. -u) 1. náhlý, zprav. kratší pohyb vzduchu; zavanutí (ve význ. 1): z. svěžího vzduchu zadutí; prudký z. vichřice nápor; mrazivý z.; přen. z. štěstí (Sedlm.) náhlý pocit; loď. časový úsek vanoucího větru 2. krátce pociťovaná vůně z něčeho vycházející: z. opojné vůně sena; přen. z. nového cítění evropského (Bass) první ohlas