závin, -u m. (6. j. -u) 1. pečivo ze zavinutého n. přeloženého těsta s růz. nádivkami; vůbec pokrm, jehož podstatná část je zavinuta: jablkový z.; makový z.; kuch. tažený z.; – potrav. bůčkový, pečínkový z. uzenina ze zavinutého, spojeného plátu masa, popř. s náplní 2. poněk. zast. tvar něčeho zavinutého, svinutého, stočeného; závit; něco zavinutého, svinutého, stočeného: oblosti a z-y na těchto (melanéských) předmětech (J. Čap.); (bílý kouř) v jasných z-ech (Rais) kroužcích; žert. odumřelý mozkový z. (Haš.); – z-y suken (M. Krat.) 3. poněk. zast. a řidč. něco ovíjejícího, obalujícího; zábal 2: z-y pro mumie; nedostatky z-u (děcka) (Těsn.) zabalení, zavinutí; žert. to je z., jak? (Herrm.) (o kabátu); → zdrob. závinek v. t.