závrať, -ti, -tě ž. (mn. 1., 4. -ě, řidč. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) (zast. a nář. závrat, -u, 6. j. -u, Tyl, Mrš., závrať, -tě, Klicp., m.) 1. pocit porušení tělesné rovnováhy: dostat z. při pohledu z věže, do propasti; mít z. z hladu, z dlouhého ležení na lůžku; trpět z-ěmi; naříkat si na časté z-i; jímá mě z.; zatočila se jí hlava z-í 2. expr. stěží ovládatelné rozrušení, omámení ap. z něčeho: z. strachu; z. vítězství; z. lásky