zázračný příd. k zázrak 1. konající zázraky; divotvorný; jakoby zázrakem vykonaný, nastalý: z. lékař; z. kouzelník; z. prsten, obraz; z-á formule; z-á síla, moc čarodějná, čarovná, kouzelná; z-á voda; – z-é uzdravení 2. těžko vysvětlitelný, nesmírně dokonalý, nadprůměrně vynikající ap.; podivuhodný: z-é zkazky z cest; mít z-ou paměť; z-á hudba (Vrchl.); mít neuvěřitelné, z-é štěstí; z-é dítě mimořádně nadané; — zpodst. *zázračno, -a s. kniž. oblast zázračných věcí: pohanské z. starověké (Šimek); → přísl. zázračně: z. vysvobodit; být z. uzdraven; – mít z. pevné zdraví velice, neobyčejně; z. úspěšný mladý umělec nadmíru; → podst. zázračnost, -i ž.: z. léčivé vody; z. řečí apoštolských (Vrba); – z. úspěchu