zúčtovati [s-ú- l zú-] dok. 1. (co) účetně vyřídit (peněžitý obnos); vyúčtovat 1: z. zálohy, režii, mzdy; zúčtoval s drožkářem; ekon. zúčtování odpisů 2. expr. (s čím, kým) k účtovati 3; vypořádat se 3, skoncovat 2: radikálně, rázně, energicky z. s okupací; z. s předsudky, s minulostí; z. se životem vzít si život; – z. s nepřáteli, s pány; osobní zúčtování; přijde den, zúčtujem spolu! (Bezr.); — rozl. od súčtovati