zříci se, zřeknouti se dok. (1. j. -řeknu, rozk. -řekni, min. -řekl, podst. -řeknutí; inf. hovor. zříct se) (čeho, koho) vzdát se 1, odříci se, upustit 2 (od čeho, koho): z. se dědictví; z. se úřadu, funkce; z. se pohodlí, přepychu; z. se špatné společnosti opustit ji; otec se zřekl svého syna zavrhl jej; — ned. zříkati se