zřídlo, -a s. (2. mn. -del) 1. kniž. a odb. pramen 1, vřídlo: léčivá, horká zřídla, pít vodu přímo ze zřídla; vod. přírodní zdroj vod a plynů; geol. poněk. zast. minerální pramen (teplý i studený) 2. řidč. kniž. pramen 2, zdroj 1, původ 2: hlavním zřídlem (jeho) důchodů byly ryby vltavské (Čap.-Ch.); z. choroby (Arb.)