zřetelný příd. smysly (zejm. zrakem n. sluchem) dobře poznatelný; jasný 4, zřejmý 1: z-é písmo čitelné; z. nápis; z-á výslovnost srozumitelná; nezřetelná artikulace; hovor se stával stále z-ějším; z. výklad; je mezi nimi z. rozdíl patrný; → přísl. zřetelně: vidět něco docela z.; psát, mluvit z.; → podst. zřetelnost, -i ž.