zabírati ned. 1. k zabrati: z. cizí zemi okupovat, obsazovat; z. půdu, jmění; z. budovu pro kanceláře; – (Hus) těžce snášel, vida jak Němci zabírají nejlepší místa v zemi (Z. Nej.) obsazují; zavazadlo, skříň zabírá místo; výstava zabírá celé přízemí vyplňuje; polovinu knihy zabírají fotografie; největší díl jeho vypravování zabíraly temné příhody (Svob.); dílo zabírá mezi ostatními vynikající místo (poněk. kniž., Ath.) zaujímá; tato věc zabírala jeho myšlení (Vach.); funkce, studium mu zabírají mnoho času; – z. do strun (Herrm.) sahat; rázně z. vesly; přen. kniž. hlas zabírající do hloubky mající hluboké tóny; kniha zabírá do časově vzdálených období (Tvorba) zabývá se jimi, zachycuje je; – motor nezabírá; koně těžce zabírají; ob. ryby nezabíraly; některý lék zabírá až po 24 hodinách; expr. nápadník zabírá projevuje vážný zájem; – zabírali (motykou) řádky brambor; pluh zabírá novou brázdu vyorává; zabírala (koštětem) široký řad (Svob.) zametala; vrták musí z. stejnoměrně; – fotograf zabírá domek i s okolím; scény zabírané kamerou; kniž. drama zabírající problémy současnosti; – řidč. kniž. přednášky zabírají dobu od počátku 18. stol. po současnost; Dobrovský v studia svá zabíral veškeré Slovanstvo (J. Vlč.) zahrnoval; – zast. a nář. pán si to moc zabírá (Sum.) bere, trápí se tím; – krejč. z. sukni v pase *2. expr. (komu) chutnat 1: medovina zabírala mu výtečně (Herrm.); — zabírati se ned. k zabrati se: z. se do čtení, do studia ponořovat se, nořit se; z. se do hovoru, v hovor; řidč. z. se v taje přírody (Vrchl.) hroužit se; z. se zvolna do spaní usínat; poněk. zast. z. se tajným uměním (Jireček); z. se porovnáváním (Něm.) obírat se; – zř. šaty, do jejichž záhybů se zabíral vítr (Svět.) opíral se a zvedal je; (požár) se zabírá dál a dále (Podl.) šíří se; – zast. zabírali se ku knížatům moravským (Pal.) odebírali se; myšlení zabíralo se podivnými stezičkami (Hol.) ubíralo se; → nás. zabírávati se řidč.: z. se (do práce) (Svět.); z. se v přemýšlení (Šim.)