zabrati dok. (j. 1. -beru, 2. -bereš, zast. -béřeš, rozk. -ber, zast. -beř, trp. -brán) 1. (co) zmocnit se něčeho vojensky, násilím; okupovat 1, přisvojit si; úřední mocí odejmout: nacisté zabrali Polsko; zabral si pro sebe velký kus zahrady; – z. podnik, velkostatek; z. veškerý majetek; práv. zabrání věci (soudem) 2. (co) obsadit 1, okupovat 2; svými rozměry, rozsahem si vyžádat, zaujmout (něj. místo, něj. čas); vyplnit 1: z. nejlepší místo v autobuse; zabral jsem vám celý večer; přen. dovedla z. všechny jeho myšlenky; – skladiště zabralo třetinu celé plochy; zástup lidí zabral celý chodník; tento děj zabere jednu kapitolu knihy; studium (mu) zabere hodně času; mysl. z. leč (o honcích) obstoupit 3. (do čeho; čím; kniž. več) vykonat počáteční intenzívní pohyby něj. činnosti: ocelové drápky zabraly do perforačních otvorů a stáhly dolů film; z. do vesel, vesly; z. v struny (Herrm.) 4. (o stroji ap.) začít pracovat, fungovat, projevovat účinek ap.; ob. expr. (o člověku) začít něco dělat (zprav. úspěšně): vůz, motor zabral; koně zabrali začali táhnout; kukuřice nezabrala neujala se, nevydařila se; ob. lék zabral; kapr zabral chytil se na vnadidlo; – ob. expr. nemohl z. najít zaměstnání; obecenstvo v divadle zabralo začalo reagovat na hru; hra je zaujala; na to nezabral nedal se chytit, tomu nevěřil; z. v práci; mladík zabral začal se vážně zajímat (o dívku) 5. (co; co čím) pracovně zmoci, zprav. něj. nástrojem: sekáči zabrali (kosou) široký pruh obilí 6. (co) fotografií, filmem n. jinak umělecky zachytit, zobrazit: výtečně zabraná scéna 7. řidč. kniž. (co) (při literárním n. vědeckém tvoření) zahrnout 2, obsáhnout 3, pojmout 4, 5: (dramatikův) pohled musil z. i třídní konflikt na vesnici (Lit. nov.); z. širší okruh zájmů do určité tematiky 8. zast. a nář. z. si (co kam) zaujmout se něčím (příliš), vzít si (k srdci): takovou hloupost si zabereš do hlavy (Sum.); velice (si to) zabral k srdci (Pech.) 9. krejč. (co) zúžit (šaty): upravit sukni v pase zabráním; — zabrati se dok. 1. (do čeho; řidč. več, čím) vniknout a intenzívně se věnovat něčemu (práci, zálibě ap.); oddat se 1 (čemu), ponořit se 3: z. se do práce, do hry; z. se do vzpomínek, do spánku; z. se hltavě do jídla; z. se do knihy zahloubat se; z. se v studium plně se mu věnovat; řidč. zabral jsem se novinami (Herrm.); ve spoj. být zabrán (do čeho; v koho, co; v čem) být pohroužen, zahloubán: je zabrán sám do sebe, v sebe; stát zabrán ve své rozjímání *2. (do čeho; kam) vniknout 1, proniknout 1: do strun zabere se ruka (Ner.); zima se zabrala do šatů (Šrám.) †3. (kam) vydat se (na cestu ap.), odebrat se, pustit se 4: zabral se sám osobně do Říma (Pal.) ○ předp. po-, po- se; — ned. zabírati, z. se