zaceliti dok. (3. mn. -í) (co) 1. vyplnit, zaplnit (otvor, díru ap.), učinit opět celým, celistvým: z. trhliny v oděvu; z. mezeru v literatuře vyplnit; – z. roztrženou látku scelit 2. zahojit (ránu ap.): mast zacelí ránu; hojivé pletivo zacelilo poranění v kmeni; čas zacelí každou ránu, bolest; z. rány způsobené válkou; — zaceliti se dok. 1. řidč. stát se opět celým, celistvým: tři noci za sebou bouřilo. Nebesa se ani nezacelila (R. Svob.) 2. (o ráně ap.) zahojit se: rána, jizva se brzy zacelila