zachrániti dok. (3. mn. -í, rozk. -chraň) 1. (koho, co) udržet naživu, udržet existenci něčeho, zabránit zániku, zkáze: z. zasypané horníky; zachráněný pacient; při požáru z. (si) jen holý život; z. hořící sklad zboží; včasnou sklizní z. úrodu; z. své dobré jméno, čest; hovor. několik zdařilých detailů nemohlo z. film dopomoci mu k úspěchu; ♦ z. situaci překonat její nepříjemnosti 2. (koho, co před kým, čím, řidč. od čeho, *z čeho Podl., *čeho Třeb.) k chrániti 1; uchránit 1, ochránit: z. ženu před násilníkem; z. podnik před úpadkem; vrátit zachráněnou sbírku obrazů (po válce); z. někoho od smrti, zkázy, neštěstí; ♦ zast. bůh zachraň chraň bůh, kdepak; sport. publ. brankář v poslední chvíli zachránil chytil míč, puk ap. 3. (co, koho; co, koho pro koho, komu) postarat se, aby někdo, něco nebyl něčeho, řidč. někoho zbaven; zachovat 2: lékařům se podařilo z. rodině nemocnou matku; z. své jmení; z. pro děti, dětem rodový majetek; z. prapory z bitvy; (usilovala,) jen aby ho (muže) sobě zachránila (Staš.) *4. (koho, co čím) zakrytím poskytnout bezpečí, zaštítit: střelci jsouce zachráněni zděmi, mířili dobře (J. z Hv.) 5. zř. zast. a nář. (co) k chrániti 2, našetřit, naschránit, uspořit 1: hospodyně si přes léto tolik másla zachránila (Strán.) 6. zř. zast. (co) zabránit (čemu): (vyšetřování,) aby se zachránilo všeliké přenáhlení (Tomek); — zachrániti se dok. 1. uhájit (si) život, existenci, uniknout zkáze: při letecké katastrofě se zachránily jen tři osoby; zachraňte se útěkem; zachraň se, kdo můžeš spas se 2. (před kým, čím; od koho, čeho; řidč. z čeho) odvrátit od sebe něco nepříjemného, nežádoucího; uniknout 1: z. se před nepřítelem, před náletem do úkrytu; z. se před hněvem, trestem, od záhuby, z nebezpečí; — ned. zachraňovati, z. se