zacvičiti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, 4. p.) naučit něj. práci, činnosti, obeznámit s něj. prací, činností; zaučit, zapracovat, zaškolit: z. mladé nebo nové pracovníky; zacvičil nástupce do své práce 2. (co) provést cvičení, předvést cviky: ženy zacvičily prostná; z. náročnou skladbu 3. slang. (s kým) vyřídit si to, prohnat (koho, 4. p.): počkej, já s tebou zacvičím (Neff); — zacvičiti se dok. naučit se něj. práci, činnosti, obeznámit se s něj. prací, činností; zaučit se, zapracovat se, zaškolit se: po určité době se nový pracovník dostatečně zacvičí; zacvičit si dok. s chutí se věnovat něj. dobu cvičení (v. za- II): řádně si z.; — ned. zacvičovati, z. se